Konkrétní dopady nepřijetí eura na české domácnosti, firmy i státní rozpočet představila v pondělí 1. června 2026 TOP 09 na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Podle dat stojí Česko setrvávání mimo eurozónu desítky miliard korun ročně, přičemž největší ztráty dopadají přímo na české rodiny. TOP 09 proto znovu vyzývá vládu, aby přehodnotila svůj postoj. Přijetí eura je totiž cestou k levnějším hypotékám, nižším úrokům, stabilnějším veřejným financím a silnějšímu hlasu v Evropě.
Česko platí na úrocích ze státního dluhu výrazně více, než by platila jako člen eurozóny. To představil europoslanec TOP 09 a místopředseda Hospodářského a měnového výboru EP Luděk Niedermayer. „Při dluhu kolem 4 000 miliard korun, kterého dosáhneme v roce 2027, znamená rozdíl v úrokových sazbách náklad přibližně 50 miliard korun ročně navíc,“ uvedl. Pokud by se tato částka rozdělila mezi české domácnosti, připadlo by na každou z nich 10 400 korun ročně. „Nejsou to abstraktní peníze, dohromady vytváří miliardy, které chybějí v rozpočtu. Nahrazujeme je dnes růstem dluhu, brzy nastoupí růst daní o omezení služeb státu, které přinese potřeba snížit výdaje,“ dodal Niedermayer.
Podle něj se vyšší náklady netýkají jen státu, ale i občanů. „České domácnosti dnes platí na nových hypotékách v průměru kolem 4,5 %, zatímco v zemích eurozóny se sazby pohybují výrazně níže, často o více než procentní bod. Rozdíl, který se může zdát malý, znamená u typické hypotéky tisíce korun na měsíční splátce a stovky tisíc korun za celou dobu splácení,“ dodal. Paradoxem je, že podobně argumentoval na sociálních sítích i předseda vlády Andrej Babiš, který se v posledních letech staví proti přijetí společné evropské měny.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zdůraznil, že euro není jen ekonomickou otázkou, ale strategickým rozhodnutím o budoucím směřování České republiky. „TOP 09 byla vždy stranou, která hájí prozápadní směřování České republiky, ekonomickou odpovědnost a silné ukotvení v Evropě. Euro proto nevnímáme jen jako otázku měny, ale jako strategické rozhodnutí o tom, kam Česká republika patří. Chceme, aby Česko bylo součástí evropského jádra, ne stálo bokem,“ uvedl Havel. Připomněl také, že TOP 09 jako jedna z mála politických sil prosazuje konkrétní kroky směrem k přijetí eura. V minulé vládě se například podařilo prosadit možnost účtování v eurech pro firmy či odpovědné hospodaření státu tak, aby Česká republika plnila maastrichtská kritéria. Bohužel však nevznikla shoda na dalších krocích..
Poslankyně TOP 09 a členka Výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová zdůraznila, že debata o euru musí být vedena věcně, srozumitelně a na základě dat. „Euro není jen společná měna. Je to vyjádření důvěry v Evropu, ve spolupráci a v naši schopnost obstát v propojeném světě,” uvedla. „Pokud chceme, aby občané více důvěřovali euru, musíme současně posilovat důvěru v evropskou spolupráci jako celek. Evropská unie a euro jsou spojené nádoby, které se doplňují,“ dodala Langšádlová, která také upozornila na únorové zjištění agentury STEM, že členství v EU vnímá většina občanů jako přirozenou součást naší bezpečnosti, prosperity i mezinárodního postavení. (https://www.stem.cz/cesi-by-z-eu-nyni-nevystupovali-zustavaji-vsak-kriticti-k-jeji-podobe/)
Expert TOP 09 na hospodářskou politiku Miloš Nový připomněl, že kurzové riziko dopadá nejvíce na malé a střední podniky. „Naprostá většina českého zahraničního obchodu probíhá v eurech. Velké firmy si zajištění proti kurzovým výkyvům mohou dovolit. Malé a střední podniky ho buď platí draze, nebo nesou kurzové riziko samy. To je daň za to, že jsme malá otevřená ekonomika s vlastní měnou v prostoru, který funguje na euru,“ uvedl.
TOP 09 představila také jasný plán dalšího postupu. Strana opětovně vyzývá vládu, aby nejpozději do konce roku 2029 vstoupilo Česko do mechanismu směnných kurzů ERM II. TOP 09 také zdůrazňuje, aby se debata o euru vrátil k faktům, datům a dlouhodobým zájmům Česka.